Pancéřový pěchotní zvon před vchodovým srubem dělostřelecké tvrze Bouda je několikanásobný unikát.

Žádný z návštěvníků Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda nepřehlédne mohutný pancéřový prvek (tzv. zvon) vystavený před vchodovým objektem (srubem) tvrze. Tento, dnes velmi vzácný exemplář – součást objektů čs. těžkého opevnění z let 1935–1938, je skutečným unikátem a to hned z několika důvodů.

Především je v celoevropském měřítku zřejmě jediným dochovaným pancéřovým prvkem československého původu a tohoto typu, který lze vidět nezabetonovaný – volně stojící.

Zvonů (a jejich těžších variant – kopulí) se u nás nedochovalo mnoho – většina z celkových 383 zvonů a kopulí osazených v objektech čs. těžkého opevnění do 30. září 1938 byla totiž ve dvou vlnách vytrhána a zničena. Okupanti vytržené prvky použili hlavně jako zdroj kvalitního materiálu pro válečný průmysl a jen malou část zabudovali do svých pevnostních objektů. Řada těchto mohutných pancířů dobu války sice přečkala, ale na Králicku a Rokytnicku byla Kovošrotem v 50. letech minulého století vytrhána, aby se rovněž stala zdrojem surovin, tentokráte však hutí socialistických. Žádný z hrstky na našem území dosud dochovaných zvonů, které unikly nepřízni osudu, není pětistřílnový, jako exemplář vystavený na Boudě. Nejčastěji měly zvony 3 nebo 4 střílny, vzácné byly zvony pěti- nebo šestistřílnové.

Unikátní je rovněž skutečnost, že zvon stojící před vchodovým srubem tvrze Bouda se za okupace dočkal úprav pro odzkoušení německého typu lafetace a zbraně. Nevíme dosud, kolik zvonů bylo takovým způsobem upraveno, každopádně tento je jediný, který se dosud dochoval na našem území.

Pancéřový pěchotní zvon vystavený na Boudě má hmotnost 21 tun a tloušťku stěn 200 mm. Byl určen pro pozorování a obranu okolí těžkého objektu. Měl být osazen v šachtě procházející stropní deskou těžkého objektu a následně napevno zabetonován. Jeho výzbroj by tvořil jeden lehký kulomet vzor 26, který se umisťoval pomocí lafety do některé z jeho pěti střílen. Část kovaných vložek do střílen chybí, je tedy možné si prohlédnout obrobené otvory připravené k jejich osazení. Do otvoru ve vrchlíku zvonu měl být osazen pozorovací periskop se čtyřnásobným zvětšením. Každý zvon měl svoje přesné určení do konkrétního objektu těžkého opevnění. Určení tohoto zvonu není známé, není znám ani výrobce, neboť na manipulačních čepech není provedeno žádné předepsané značení, které takovýto pancéřový prvek přesně identifikovalo. Z toho se dá usuzovat, že jde o výrobek dokončený až v době tzv. II. republiky nebo za okupace.

Vystavený zvon byl určen pro těžké objekty stavěné ve II. třídě odolnosti, které měly čelní železobetonovou stěnu obrácenou k nepříteli silnou 225 cm a stropní desku silnou 200 cm. Obdobně vypadající pancéřové prvky určené k zabudování do objektů tvrzí se IV. třídou odolnosti byly ještě mohutnější – jejich hmotnost dosahovala 45 až 55 tun, tloušťka stěn činila 300 mm ocelolitiny.

Unikátní zvon na Boudě nebyl nikdy do žádného těžkého objektu osazen.

Velký, pancéřovou deskou uzavřený kruhový otvor v linii střílen je pozůstatkem po německých zkouškách z doby okupace. Úpravy provedené za účelem zkoušek lafetace jsou dobře zřetelné především na vnitřním plášti zvonu.

Další fotky si můžete prohlédnout zde.