Pietní místo

Pietní místo v podzemí dělostřelecké tvrze Bouda dokončeno
Na přelomu ledna a února 2009 se nám podařilo dokončit úpravu Pietního místa ve čtvrtém kasárenském sále v podzemí dělostřelecké tvrze Bouda.
Zanedlouho, 15. března, si připomeneme 70. výročí jedné z nejhorších událostí našich dějin. Vytvoření Protektorátu Čechy a Morava znamenalo pro již okleštěnou Československou republiku ztrátu samostatnosti na dalších šest let a smrt pro více než 300 000 našich občanů na popravištích, v koncentračních táborech, věznicích nebo na bojištích 2. světové války.
Čechoslováci ale umírali již dříve. V období od května 1938 do dubna 1939 položilo své životy při obraně státu a státních hranic nejméně 171 příslušníků československé armády, finanční stráže, policie a četnictva. Dalších 404 bylo raněno a přes 1 050 (!) odvlečeno za hranice do internace.
Od roku 1999 sestavoval pan Vladimír Pohorský podle archivních pramenů seznamy obětí. Při příležitosti vzpomínkové akce CIHELNA 2004 v Králíkách byla vyrobena pamětní tabule se jmény padlých a vystavena v prostoru bojové ukázky u Vojenského muzea Králíky. Jsou na ní uvedena i dvě jména související s událostmi v nepříliš vzdáleném okolí:
·    Četař Arnošt Hrad, příslušník posádky pěchotního srubu K – S14 „U cihelny“
·    Josef Navrátil, dozorce finanční stráže, oddělení finanční stráže Bartošovice

První odmítl opustit pohraniční opevnění a přímo v pěchotním srubu spáchal protestní sebevraždu, druhý zemřel na zranění, které utrpěl při výkonu služby.
Jména těchto dvou obětí jsou jen malou částí dlouhého seznamu. Co jméno, to dramatický příběh z jednoho z nejobtížnějších období našich dějin. Všechny bohužel ukončila smrt. Léta plynula a pomníčky (pokud vůbec byly) pomalu zarůstaly mechem. Díky péči pamětníků a nadšenců se je někde podařilo obnovit, nebo vybudovat nové. Před další generací stojí úkol zachovat je a nadále připomínat, že tyto lidské životy nebyly obětovány nadarmo.
Po skončení akce CIHELNA 2004 byla pamětní tabule přenesena na dělostřeleckou tvrz Bouda. V podzemí, ve čtvrtém kasárenském sále, bylo vytvořeno Pietní místo, kde je možno během prohlídky chvíli postát, v duchu se poklonit památce obětí a zamyslet se nad jejich osudy.
Práce na úpravě Pietního místa probíhaly průběžně po celých pět let. Postupně přibývalo osvětlení, symbolický věneček pod tabulí a hraniční kámen. Vše postupně doplnily zbytky protipěchotních překážek, kusy železobetonu z poničených pevnostních objektů, střepina z pancéřového zvonu. Na jaře 2008 jsme nainstalovali přesnou repliku hraničního sloupu se státním znakem, v listopadu přibyly ilustrační dobové fotografie.
V lednu 2009 jsme pak celou práci na budování Pietního místa završili instalací plastiky malého státního znaku Republiky československé. Je to tvarově přesná kopie znaku, který se nacházel na některých státních budovách v pohraničí v době, kterou Pietní místo připomíná.
Pietní místo v podzemí tvrze Bouda je ojedinělým příkladem uctění památky našich otců a dědů, kteří při obraně hranic republiky položili své životy – nejen díky prostoru a atmosféře, ale také proto, že zdejší seznam padlých, zabitých, zavražděných a zemřelých je nejkompletnější. Určitě stojí za zhlédnutí.
Společnost přátel čs. opevnění, o. p. s. děkuje za spolupráci při realizaci Pietního místa Vladimíru Pohorskému, Radanu Láškovi, ČsOL Jednotě Mladá Boleslav a firmě J.M.KAPA s.r.o.
Fotografie Pietního místa zde