V dubnu 2004 dorazil na dělostřeleckou tvrz Bouda vzácný exponát – pevnostní kanón vz. 44/59. Zbraň se v našem majetku sice nacházela již víc než rok, ale velmi dlouho trvalo, než se podařilo naplnit všechny požadované kroky související s převzetím tohoto exponátu (stanovení technologického postupu deaktivování zbraně, vlastní znehodnocení zbraně…). Přivezení zbraně na Boudu zároveň představovalo začátek technicky náročného přesunu kanónu do místa budoucí expozice. Věřte, nebylo to jednoduché… Bouda se však díky úsilí hrstky nadšenců stala prvním místem v ČR, kde mohli návštěvníci oficiálně shlédnout tuto zbraň, která se nacházela v pevnostních objektech držených AČR až do listopadu 1999.
Vývoj nového pevnostního kanónu armáda zadala v r. 1952. Vycházelo se při něm ze sovětského tankového kanónu vz. 44. Střelecké zkoušky prototypu proběhly r. 1954, práce byly dokončeny a kanón do výzbroje zaveden v r. 1959. Celkem nechala armáda vyrobit pouhých 20 kusů této zbraně – z toho 1 prototyp, 18 kanónů pro potřeby objektů (12 kusů pro 6 pěchotních srubů v oblasti jižní Moravy, 5 kusů pro 4 pěchotní sruby na Petržalce u Bratislavy, 1 kus pro cvičný objekt CE na cílové ploše Jordán, později přemístěný do cvičného objektu ve VVP Libavá a 1 záložní zbraň). Rekonstrukce uvedeného počtu kanónů se uskutečnila v národním podniku Konstrukta Trenčín na přelomu let 1959 až 1960.
Dochovalo se pravděpodobně jen 13 exemplářů této zbraně. Z pěchotních srubů na jižní Moravě bylo všech 12 zbraní demontováno až v roce 1999.
Ráže | 85 mm |
Délka hlavně se zadkem | 4 645 mm |
Délka drážkované části vývrtu | 3 495 mm |
Počet drážek | 24 |
Délka závitu | 25 ráží |
Úhel stoupání (konstantní) | 7°9' |
Největší náměr | 18° |
Největší sklon | - 8° |
Rozsah odměru | ± 22°30' |
Normální délka zákluzu | 280 – 320 mm |
Počáteční tlak ve vratníku | 34 – 37 atm. |
Množství kapaliny ve vratníku | 3,15 l |
Množství kapaliny v zákluzové brzdě | 3,65 l |
Hmotnost elevačních hmot (bez pancíře) | 1 150 kg |
Hmotnost zákluzových částí | 900 kg |
Max. dostřel nepřímou střelbou | 14 000m |
Praktický dostřel přímou střelbou | 1 500 m |
Převedení z mírové do bojové pozice | 20 minut pětičlennou obsluhou |
Protipancéřové střely se stopovkou (čs. výroby), protipancéřové střely (plné) se stopovkou (čs. výroby), protipancéřové střely (s tupou špičkou a s balistickou čepicí) se stopovkou BP–365 (sov. výroby), protipancéřové střely (s ostrou špičkou) se stopovkou BP–365 (sov. výroby) – každá s hmotností 9,2 kg; protipancéřové podkaliberní střely se stopovkou (čs. i sov. výroby, BP–365n) každá s hmotností 4,99 kg; tříštivé granáty (z jednoho kusu) náplň plná (čs. i sov. výroby) každý s hmotností 9,54 kg.
Dotace munice na jednu zbraň v pěchotním srubu činila 600 ks nábojů.
Jak jsme 85 mm pevnostní kanón vz. 44/59 stěhovali do podzemí tvrze, na místo v expozici situované v muničním skladu M1 pěch., si můžete prohlédnout zde.
V červnu 2006 se podařilo to, co už nikdo z nás nečekal, ale v co jsme stále pevně doufali. Technické muzeum v Brně zachránilo po mnohaměsíčním úsilí dva kusy této zbraně a rekonstruovalo jeden ze šesti pěchotních srubů na jižní Moravě. Kanóny si tak můžete prohlédnout také v Areálu čs. opevnění Šatov – v pěchotním srubu MJ – S 3 Zahrada.